|
|
Hypoglykemické a hyperglykemické stavy v přednemocniční péči
TOLINGER, Daniel
Diabetes mellitus je v dnešní době často skloňované civilizační onemocnění. Rozhodnul jsem si tedy vypracovat tuto bakalářskou práci, která se zaměřuje na akutní diabetické stavy v urgentní medicíně a přednemocniční péči zdravotnickou záchrannou službou. Cílem práce je poskytnout přehled o standardizované terapii v přednemocniční péči a nejčastějších příčinách akutních diabetických komplikacích, které mohou vést k hospitalizaci a dokonce ohrožení života pacientů s diabetem. Tohoto cíle bylo dosaženo za pomocí sběru dat od zdravotnických záchranářů ze Zdravotnické záchranné služby. Získané poznatky z této práce ukazují, že většina akutních diabetických stavů způsobila chyba pacientů, ať v nepřiměřeném navýšení fyzické námahy nebo aplikaci exogenního inzulínu mimo režim. Pro úspěšnou léčbu akutních diabetických stavů je klíčová správná a rychlá diagnostika, která vychází z dobře odebrané anamnézy a využití dostupné techniky. Cílené terapeutické postupy pomáhají k zvládnutí těchto stavů bez vážnějších dopadů na zdravotní stav pacientů. Vědecký přínos práce spočívá v jejím komplexním a aktuálním přístupu k tématu, který umožňuje lépe porozumět problematice akutních diabetických stavů a poskytuje ucelený pohled na současnou diagnostiku a terapii v přednemocniční péči. Tato práce může být užitečná pro lékaře a sestry pracující v urgentní medicíně nebo zdravotnické záchranáře, kteří se setkávají s těmito stavy v praxi. Závěrem lze říct, že tato bakalářská práce slouží především ke zlepšení péče o pacienty s akutními diabetickými stavy.
|
|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
| |
|
|
Aktivní životní styl s diabetem mellitus 1. typu
Votroubková, Eliška ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Aktivní životní styl s diabetem mellitem 1. typu Cíle: Cílem mé práce bylo zjistit informace, zda a případně jak jsou omezováni mladí lidé s diabetem mellitem 1. typu. Práce shrne základní poznatky o tomto onemocnění vzhledem k využití pohybu v kurativě. Definuje pravidla pro pohybové aktivity u diabetiků. Metody: Pro získání dat jsem využila anonymní anketní šetření, kterého se zúčastnilo 36 respondentů ve věku od 3 do 19 let z dětské diabetologické poradny ve Svitavách a z občanského sdružení Cukříci v Ústí nad Orlicí. Anketa poskytne data o základních tělesných parametrech, délce onemocnění, způsobu léčby jednotlivých pacientů a jejich přístupu a omezení vzhledem k pohybovým aktivitám. U většiny otázek je možné vybrat pouze jednu odpověď, jelikož se vzájemně vylučuje s ostatními. Jednotlivé odpovědi byly zaneseny do tabulek a data jsem následně zpracovala a prezentovala pomocí grafů. Výsledky: Pomocí anketního šetření jsem zjistila, že více respondentů se přiklání pro léčbu pomocí inzulinových per před inzulinovou pumpou. Více jak čtvrtina dotazovaných již zažila hypoglykemický šok. Na závodní úrovni sportuje 16,7 % respondentů. S pohybovou aktivitou byly spojeny i další otázky, mezi které byla zařazena i hodnota, při které jedinci již neprovádějí pohybovou aktivitu. Respondenti uvedli...
|
|
|
Nové trendy v monitoraci a kontrole glykémie v perioperačním období.
Lipš, Michal ; Kunstýř, Jan (vedoucí práce) ; Bešík, Josef (oponent) ; Beneš, Jan (oponent)
Souhrn Postoj specialistů intenzivní medicíny ke kontrole glykémie u kriticky nemocných prošel za poslední dvě desítky let zásadním vývojem. Jak v literatuře, tak na diskuzních panelech během setkání odborníků doma i ve světě bylo a je možné zaznamenat extrémně invazivní přístup se snahou o těsnou kontrolu glykémie v rozmezí 4-6 mmol/l u všech kriticky nemocných, stejně jako naprosto liberální toleranci glykémií nad 12 mmol/l. Tato práce si v úvodu klade za cíl objasnit příčiny těchto extrémních postojů analýzou klíčových prací posledních let a najít důvody jejich tolik rozdílných výsledků. Dle výsledků studií za poslední dobu je zřejmé, že nejvíce z těsné kontroly glykémií profitují pacienti po kardiochirurgických výkonech. Právě na této skupině pacientů jsme se s naším týmem snažili získat odpovědi na tři klíčové otázky. Za předpokladu, že koncept těsné kontroly glykémie je smysluplný, zajímá nás: 1) Je pro úspěšné a bezpečné provádění konceptu těsné kontroly glykémie důležitý nejen vzdělaný a zkušený zdravotnický personál, ale i použití specifického algoritmu-protokolu kontroly glykémie? 2) Jaké je ideální načasování zahájení těsné kontroly glykémie u kardiochirurgického pacienta a má to vliv na morbiditu či mortalitu těchto nemocných? 3) Existuje bezpečnější alternativa k intenzivní inzulinové terapii,...
|
|
|
Specifické potřeby dítěte s diabetes mellitus 1. typu v rámci předškolního a základního vzdělávání
PRAGEROVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání dětí a žáků s diabetes mellitus 1. typu. Zaměřuje se na způsoby naplňování specifických potřeb plynoucích ze zdravotního znevýhodnění a jakým způsobem je dítě s diabetem začleňováno do školních aktivit. V úvodu práce je charakterizována podstata tohoto chronického onemocnění, jeho léčba a způsoby kompenzace s využitím nejnovějších technologií v monitoraci glykémie a aplikaci inzulínu. Dále jsou v práci přiblíženy možné rizikové situace, se kterými se lze v průběhu vzdělávacího procesu dítěte setkat a jakým způsobem na takové situace reagovat. Praktická část se opírá o přímé zkušenosti rodičů diabetických dětí, které navštěvují školní zařízení. Výzkum je orientován na rodiče dětí, které navštěvují mateřskou školu a 1. stupeň základního vzdělávání.
|
|
|
Akutní komplikace u diabetes mellitus 1. typu
Pošustová, Kristýna ; Malá, Michaela (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Název: Akutní komplikace u diabetes mellitus 1. typu Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit u skupiny mladých diabetiků informace, týkající se problematiky akutních komplikací při onemocnění diabetes mellitus 1. typu. Ve výzkumné studii jsem se zaměřila na výskyt, četnost, nejčastější příčiny, příznaky a první pomoc při těchto stavech. Metody: Jako metodu sběru dat jsem zvolila anonymní anketní šetření v rozsahu 25 uzavřených otázek členěných do 3 tematických okruhů. Výzkumný soubor tvořilo celkem 40 respondentů ve věku od 10 do 26 let, z toho se jednalo o 32 nezletilých a 8 zletilých diabetiků. Anketní šetření proběhlo ve spolupráci s občanským sdružením rodičů dětí s diabetem a celiakií (Diacel) se sídlem v Písku. Získaná data z anketního šetření jsem převedla do tabulek a znázornila pomocí grafů. Výsledky: Na základě anketního šetření jsem zjistila, že u respondentů se z akutních komplikací vyskytuje častěji hypoglykémie. Více než polovina respondentů zažila těžkou hypoglykémii alespoň jednou za život. Dále jsem zjistila, že ne všichni jedinci mají při sobě vždy zdroj cukru, který má zabránit rozvoji hypoglykémie. U stavu rozvíjející se hyperglykémie nebyla ani v jednom případě potřebná zdravotnická záchranná služba. Z výsledků vyplývá, že nejvíce respondentů uvedlo jako příčinu těžké...
|
|
|
Patobiochemie diabetes mellitus a jeho komplikací - oxidační stres, mikrozánět a genetická predispozice.
Škrha, Jan ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění s vysokou populační prevalencí a významnou morbiditou. Hlavní komplikace diabetu souvisí s chronickými změnami jak v malých, tak velkých cévách, kde se kromě dlouhodobě zvýšené glykémie uplatňuje celá řada faktorů. Cílem dizertační práce bylo popsat některé nové časné biomarkery těchto změn, které by pomohly identifikovat včas rizikové pacienty. Zároveň byly studovány polymorfizmy vybraných genů zapojených do protektivních drah glukózového metabolizmu. Ve třech humánních studiích s diabetiky 1. a 2. typu byly analyzovány jednak speciální biochemické parametry související s receptorem pro konečné produkty pokročilé glykace (RAGE), dále polymorfizmy deglykačních enzymů glyoxalázy 1 (GLO1) a fruktosamin 3- kinázy (FN3K), a konečně stanovena intenzita glykace podkoží měřením kožní autofluorescence (SAF). U diabetiků bylo pozorováno zvýšení solubilního RAGE i RAGE ligandů HMGB1 a EN- RAGE, resp. markerů endotelové dysfunkce oproti kontrolám. Jako první byla ukázána významná souvislost mezi polymorfizmy deglykačního enzymu FN3K (rs1056534) a (rs3848403) a koncentrací sRAGE, a dále významné rozdíly v markerech endotelové dysfunkce mezi osobami s různými genotypy polymorfizmu GLO1 (rs4746). Osoby s diabetem měly významně vyšší kožní autofluorescenci odrážející...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.